Spolek Mikulečtí vinaři, z.s. vznikl v květnu 2006 volným seskupením z řad nadšenců i vinařských profesionálů. Toto mladé a ambiciózní sdružení si klade za cíl podporu vinohradnictví a vinařství v našem regionu v podobě pořádání přehlídek, výstav vín, seminářů a odborných školení.

 

PRAVIDELNĚ POŘÁDANÉ AKCE:

Výstava vín
V dubnu pořádá spolek, v kulturním domě v Mikulčicích, každoroční výstavu vín, kde bývají vystavována a prezentována především vína místních vinařů. Vedle těchto vzorků jsou k ochutnání a degustaci zajištěny také vzorky od vinařských producentů z okolních vesnic Regionu Podluží, se kterými nás spojuje přátelství a spolupráce, v menší míře jsou dále zastoupena i vína z Čech a Slovenska.

Na skok k mikuleckému vinaři
V průběhu letních prázdnin otevírají místní vinaři, návštěvníkům obce Mikulčice i turistům z blízkého okolí,  své provozovny a vinné sklepy. Během akce „Na skok k mikuleckému vinaři“, máte možnost ochutnat vína našich vinařů. Akce je vždy rozplánována na období od poloviny června do konce září.

Otevřené sklepy
Poslední srpnová sobota patří „Otevřeným sklepům v Mikulčicích„. Jedná se o spíše o komornější akci, kdy mohou návštěvníci ochutnat široký výběr vín jak od místních malopěstitelů, tak i od profesionálních vinařů. Dveře jsou otevřeny do menších rodinných vinařství i do tradičních vinných sklepů v lokalitách „Těšické búdy“, „Čertovka“ a ve sklepních uličkách v areálu „U myslivecké chaty“. V průběhu celého dne mají návštěvníci možnost se setkat u sklenky vína přímo s vinaři, kteří vína vyrábí. V průběhu celého dne vyhrává cimbálová muzika, jsou nabízeny tradiční místní pochutiny a je otevřeno „Vinařské muzeum“. Závěr celého dne bývá zakončen besedou u cimbálu před mysliveckou chatou.

Sváteční setkání u mladého vína
V závěru každého roku pořádáme pro všechny vinaře a milovníky vín z blízkého okolí „Sváteční setkání u mladého vína“. Jedná se o neformální setkání vinařů a přátel, kteří přinesou k ochutnávce svá mladá vína a poskytnou je k volné degustaci. Myšlenkou této akce byla možnost volného a nezávislého překoštování a zhodnocení vín nových ročníků. V průběhu let se ze setkání stává tradice, kterou zakončujeme vinařský rok a těšíme se na následující.

V průběhu roku se účastníme i dalších akcí, které nejsou svým rozsahem a organizací tolik náročné. V zimních měsících pořádáme menší ochutnávky především na plesových zábavách a v polovině srpna otevíráme stánek s víny a někdy i burčákem na tradičních krojovaných hodech v Mikulčicích.

HISTORIE

„Malovaná dědina“ Mikulčice, jak ji ve svým písních a obrazech zpodobnil místní rodák František Hřebačka (zvaný Fanoš Mikulecký), se poprvé připomíná v roce 1141 jako majetek farního kostela v Břeclavi. Ve 12. a 13. století se u kostela rozkládalo řadové pohřebiště, ve stejné době se objevuje i zmínka o osadě Těšice, která je od roku 1951 součástí Mikulčic. Tradici vinařství v kraji dokládá i archeologický výzkum na Valech, který prokázal výskyt šlechtěné révy vinné v zaniklém rameni řeky Moravy. Písemný doklad o vinaření v Mikulčicích pochází z roku 1353, kdy Václav z Mikulčic prodal čtvrtinu vinic Anně z Rosic za čtyřicet hřiven.

Vpády Tatarů, Turků a třicetiletá válka (1618 – 1648) v 17. století a kurucké vpády počátkem 18. století způsobily zánik mikulčických a těšických vinohradů a jejich přeměnu v pastviny. Znovu byly vinice v obci zakládány koncem 18. století, v polovině následujícího století jsou zmiňovány viniční trati na Přední Čtvrti a Předních Padělcích podél josefovské cesty. Vinice, vysazované ve dvacátých letech 20. století na Drahách, na Padělkách a Předních Dílech, již nesly nové odrůdy na amerických podložkách. V Těšicích jsou vinohrady vysázeny na Předních Dílech po levé straně vinohradské cesty od obrázku svatého Urbana po búdu Pavla Vavryse, a dále na Zvolenci.

U Cihelny
Kolonii, kterou tvoří převážně cihlové přízemní lisovny se sklepy, dal název blízký rybník, který je pozůstatkem těžby zeminy na výrobu cihel. Krátké a plytké sklepy zde vznikly počátkem 19. století a sloužily především k uskladnění krmiva pro dobytek a uložení dřevěných „kanónů“ na vyvážení močůvky od dobytka. „Kanóny“ se nejprve v blízké cihelně zamáčeli a po použití se skladovaly v prostorách sklepení, aby se nerozeschly. Pravděpodobně zde bylo již tehdy uloženo i víno.

U Myslivecké chaty
Sklepní kolonie U myslivecké chaty je vystavěna do tvaru podkovy s mysliveckou chatou uprostřed. Představuje jak pestrou přehlídku sklepní architektury, tak i ukázku výtvarného cítění a vkusu majitelů. Na plácku v sousedství mikulčického hřbitova stojí zřejmě nejstarší sklepy v obci. Již v mapě z roku 1827 je vpravo od myslivny zakresleno pět lisoven, dnes je v lokalitě téměř třicítka vinařských stavení nejrůznějšího stáří. Většina lisoven vyrostla nad kvelbenými sklepy se šíjí a zapuštěnou „presovnou“ teprve v meziválečném období 1. republiky. V místnůstkách před sklepy sedávali staří hospodáři a popíjením vína s vodou se osvěžovali v čase velkých veder. Významnou roli sehrály tyto „cimérky“ v době německé okupace, kdy bylo povoleno držení pouze 300 litrů vína pro rodinu. Žíznivější hospodáři se však s tímto omezením nesmířili a s vynalézavostí sobě vlastní ukrývali víno na různých místech ve sklepě. Nejúčinnější skrýší bylo zazdění 500 litrového sudu v zádveří, úzký otvor na vstup přitom zakrývaly otevřené dveře. Nalezení úkrytu znemožňovalo i nedostatečné osvětlení, protože ve sklepě se svítívalo pouze svíčkou.

Na Dědině
Na začátku 19. století byly vybudovány i první sklepy „Na dědině“. Deset kvelbených sklepů s cihlovým průčelím, které původně sloužily pro skladování krmiv pro dobytek, se nachází před domy směrem k velkomoravskému sídlišti Valy. Takzvané „řepáky“ v průběhu let měnily svoji funkci, zvláště pestrý je osud sklepa, kde dnes hospodaří nestor mikulčických vinařů pan Vavrys. Zděné sklepení v sousedství fary sloužilo v minulosti jako ševcovská dílna, přechodně zde ale probíhala i školní výuka.

Těšické búdy
Název „búd“ na okraji vinic v tratích Pusty, Zvolence a Přední díly napovídá, že zdejší sklepy patřily v minulosti občanům Těšic a dodnes udržuje živé povědomí o hranicích dvou původně samostatných obcí. Těšičané docházeli za svými vinicemi pěšky nebo s kravkami, jak oni říkávali „dozadu“. Sklepy s vinohrady měli i v Josefově a cesta, kterou absolvovali až 60 krát ročně, měřila zamlada 10 250 kroků, pro stařečky již 12 500 kroků. Vinařskou kolonii dnes tvoří 47 přízemních lisoven se sklepy rozptýlenými podél cesty. Různorodost půdního složení v katastru obce určovala podmínky pro hloubení sklepů, proto vedle sebe najdeme zahloubené plže i shora kopané sklepy. Několik těšických sklepů i s búdama bylo obětováno těžbě uhlí v letech 1900 – 1902. Ještě několik let po skončení těžby se stávalo, že se rolníci i s dobytkem propadli do podzemních štol bývalého dolu Heinrich. Těšická sklepní kolonie nabízí i ukázku ojedinělých vinařských staveb – dnes již téměř vymizelých zemních sklepů s vchodem chráněným jednoduchým přístřeškem z krokví. Tyto sklepy stavěli menší vinaři, kteří si hrozny nechali lisovat u svých nejbližších sousedů.